Zbytečné kecy!

Pro vás by děti měly jednu nespornou výhodu. Pravděpodobně byste neměla čas plodit podobné bláboly.

Je možné, že biologické hodiny tikat neslyšíte

a že je Vám teď docela fajn, máte manžela a hezké manželství. Zatím se stále můžete rozhodovat, zda si pořídit dítě nebo ne. Za pár let už ale může být všechno jinak. Pak už příroda definiteïvně rozhodne, že vlastní dítě už mít nemůžete. A co když ten Váš spokojený manžílek za pár let potká nějakou mladší ženu, která se jej pokusí získat tím, že s ním otěhotní?

Takže, i když možná biologické hodiny tikat neslyšíte, zbývá Vám nejspíše už jen několik let, kdy se budete moci svobodně rozhodnout, zda si pořídit vlastní dítě. 

Re: Je možné, že biologické hodiny tikat neslyšíte

Chápu to dobře, že tady radíte, že je dobré pořídit si dítě, abych si udržela chlapa?

Já děti mám a jsem tomu rád

Milá paní, já jsem si děti pořídil těsně před čtyřicítkou, takže jsem si mládí mohl užít dostatečně. Byl bych ale dnes, kdy mi je 45, asi docela nešťastný, kdbych pořád žádné děti neměl. Nedovedete si představit, co to je, když se vrátíte z práce, a ke dveřím Vás běží přívítat rozzářená tříletá holčička a skočí Vám do náručí. To fakt zapomenete, co Vás děti stojí času, peněz i starostí... A, upřímně řečeno, je Vám v tom okamžiku naprosto ukradený i pravidelný sex 2x týdně... Ono za pár let možná o něj s tím Vaším v té době dědkem stejně asi už moc stát nebudete. A pak už bude na děti pozdě. Možná, že ve Vašem případě je pozdě už teď...

Re: Já děti mám a jsem tomu rád

Ano, ano, velmi zářný příklad. Ale pokud byste náhodou chtěla, paní Blanářová, následovat vzor tohoto pána, doporučil bych chvilku počítat. 45 let, tříleté dítě. Tatínek šedesátiletý, dceři 18. Tatínkovi 67, dceři 25. Ideální, ne?

Třeba ještě pan otec udrží moč, třeba ještě bude mít dost sil na to, aby zajistil hmotnou existenci, když ne přímo blahobyt, ale tím to taky končí. O nějaké mentální blízkosti nebude ani řeči, o fyzické dostačivosti snad nemá smyslu spekulovat, to je předem dané.

Hm,

je to vaše věc, zda budete mít děti, nebo ne. Pokud ne, lidstvo proto nevymře, jak tu někdo tvrdil - volný prostor obsadí ti z chudších částí světa, kde nejsou líní a pohodlní mít děti.

Jen se pak, až budete stará, nedivte... že světu kolem sebe nerozumíte, že kolem jsou samí lidé se zcela jinými hodnotami a pohledem na svět, že ta vaše slavná civilizace je pryč a je tu nějaká zcela jiná, která se vám nelíbí - budete si za to moci sama

Kdo nemá děti, nemá následníky - a dobrovolně tím náš prostor vydává těm odjinud! Ti se nezakecají...

Re: Hm,

Přesně tak to je!  Má pravdu předsedo.

Otálet není dobré.

Nejen proto, že dítě potřebuje maminku a ne místo ní babičku. Také se se zvyšujícím věkem zvyšuje zdravotní riziko. Děti (pro mne už vnoučata) jsou sluníčko našeho života.

Re: Otálet není dobré.

Sluníčko našeho života. Vašeho možná, ale můj prosím vynechte. Přesně tohle je výraz, který mě vždycky vytočí do vrtule. Děti jsou součást mého života, to nepopírám. Ale nejsou jediným světlým momentem!!!!

kašlete

na budík. Vypadá to, že jste pohodářka, takže když náhodou zaspíte a zjistíte, že se hodiny zastavily, tak vás to nerozhodí.......   My jsme je taky před třiceti lety za Husáka neslyšeli, prostě jsme na to vlítli bez přemejšlení. No, byli jsme mladí a byla jiná doba.

V pohodě.

Je to jen takovej nástřel, ale vy si budete užívat koníčků, dlouhého spánku a častého sexu právě tak dlouho, až budete zralá(-í) na IVF. No ale pokud váš muž děti nechce, no tak je nemějte.

Re: V pohodě.

ale v tom pripade si poradne setrete na duchod, protoze Vam ho nebude mit kdo odecitat z dani ;)

je zvláštní,

že už jsem četl hodně článků od zpovykaných paniček na téma: "proč JÁ děti ještě -nechci, nemůžu, netoužím, nejsem připravena mít", ale ani jeden od matky: "proč já ty zpropadené pankharty vlastně vyp*dla"

Re: je zvláštní,

A přitom to není tím, že by na blogování neměly čas.

Nebudu soudit

a už vůbec ne odsuzovat, ale za sebe říkám, jestli můžete, jděte do toho. Život vám děti změní opravdu hodně a budou okamžiky kdy vás budou bezmezně otravovat, ale ty prima chvíle to bohatě vyváží. Ve svém okolí neznám nikoho, kdo by litoval, že si děti pořídil. BTW výskající, rozzářené děti u stromečku to je zážitek nad zážitky.

Re: Nebudu soudit

Já bohužel znám. Paní, co děti nechtěla, přesto měla kvůli tlaku okolí dceru. Nikdy k ní nenašla vztah, žijí jako cizí lidé. Ona toho opravdu lituje, vnucená dcera je cizorodý element.

zkušenosti jsou nepřenosné

Proto se o takovém osobním tématu vlastně nedá úplně argumentovat. Ale lze si o něm určitě povídat.

Racionální cestou se asi nelze moc dobrat závěru, že chci mít děti. Je to věc emocí.

A i v rovině emocí se pak dítě vrací. Nepoznal jsem srovnatelně silné city, jaké člověk má ke svému dítěti. Dokud je malé, tak máte závislého člověka, pro kterého jste naprostým středobodem světa a nedá se to změnit.