Biologické hodiny tikat neslyším. Mám si snad nastavit budík?
Chápu, že říkat po třicítce, že „děti až za deset let“ je trochu nenormální. Uvědomuju si, že už jsem vlastně zaspala pět let oproti tomu, co jsem říkala v šestnácti.. a tak přemýšlím, kde je chyba, a jestli je tedy potřeba nastavit si budík tak, jako když je potřeba nastavit si budík, aby člověk ráno vstal, když má nějaké povinnosti, i když se mu třeba vstávat vůbec nechce, ale vstane.
No jo, ale kde je ta správná hranice? Nakdy bych si ten budík jako měla nařídit? A je vůbec správné takhle si naordinovat rodinu jenom proto, že se to má? Přemýšlím o důvodech, kterými většinou argumentují zasloužilí a pyšní rodiče, a vždycky mě hned napadá nějaký proti-argument.
DĚTI JSOU SMYSLEM ŽIVOTA
Řeči o smyslu života mi vždycky byly trochu proti srsti. Co je smyslem života jednoho člověka, nemusí být smyslem života pro někoho jiného, že... Jsem navíc přesvědčená o tom, že lidstvo se bez mých dětí obejde a ustojí své přežití i bez nich.
DĚTI PŘINÁŠEJÍ V ŽIVOTĚ OHROMNOU RADOST
Tak to určitě jo. S dětma je legrace a přináší radost. Ale jak dlouho? Než trošku vyrostou a začnou se projevovat jako lidi, uběhne pár let, které neprospíte, nalítáte se s něma po doktorech a pozorujete, jestli správně rostou, vidí, chodí a myslí. Když to všechno dobře dopadne a děti jsou v pořádku, tak se s něma radujete a smějete, ovšem jenom do té doby, než dosáhnou puberty, začnou k vám být drzí, začnou se čím dál na delší dobu vzdalovat z vašeho vlivu, až vás nakonec třeba rovnou pošlou někam. Pak se zase několik let jen strachujete, aby se jim v tom světě něco nestalo, aby vystudovali, aby neskončili na drogách, a trpíte tím, že už se s váma nemazlí a nechtějí vám říct co a s kým to dělají.. Nakonec vám stejně pláchnou z hnízda úplně a vy už je vidíte jen na Vánoce a na narozeniny..
Děti určitě přinášejí plno radosti, ale mohou taky přinést velkou dávku bolesti a smutku, když se něco nevyvede..
BEZ DĚTÍ TO PROSTĚ NENÍ ONO
No tak to bych taky neřekla.. Mě můj život baví takový, jaký je, a nechce se mi na něm nic měnit. A to jakože fakt nic. Dokonce mám i skvělého Muže, který by byl jistě bezvadným otcem, a s kterým bych se vůbec nebála ty děti mít. Muž umí pustit pračku, pověsit a vyžehlit prádlo, umí vytřít podlahu a uvařit večeři. Umí i vydělat nějaké ty peníze a dokonce ho to baví. Mám tedy jistotu, že kdybych náhodou někdy skončila na delší dobu v např. nemocnici, děti ani Muž by neumřeli hlady. V tom tedy háček není. Háček je v tom, že nás spolu ten život prostě baví, takový, jaký je.. možná až moc...
Angličani říkají: „nespravuj, co není rozbité...“
Vážně by byl náš život o tolik lepší, kdyby kolem nás běhalo pár capartů? Mohli bychom cestovat a věnovat se koníčkům? Spát jak dlouho chceme? Měli bychom sex aspoň dvakrát týdně?
STÁŘÍ BEZ DĚTÍ JE SMUTNÉ
Stáří je podle mě tak trochu smutné ať už s dětmi nebo bez nich. Navíc věřím na to, že každého život je hlavně tak smutný, jak si ho udělá. Snažím se v životě na nikoho a na nic moc nespoléhat a nechtěla bych se radši spoléhat ani na své vlastní děti a na to, že by se o mě měly ve stáří starat. Mohla bych se taky jednou ošklivě zklamat... (tím nechci říct, že já bych se nepostarala o vlastní maminku). Nicméně zkusím si to na to stáří pro jistotu zařídit tak, abych měla vedle sebe někoho, kdo mě bude mít rád, abych nebyla sama.. to je myslím větší jistota než děti.
NĚCO NA TOM ALE ASI BUDE
Ač to tak asi nevypadá, přesto jsem tím vším nechtěla říct, že děti mít nechci. Pořád mi někde něco říká, že na všech těch důvodech, které jsem tady zmínila, přece jen něco bude, a že ty děti fakt smyslem života jsou, a že to bez nich možná fakt není ono.
Když ony se ty matky umí někdy tvářit tak děsně tajemně, jakoby vám říkaly: „dokud to nezkusíš, tak nemá cenu o tom mluvit, protože stejně nikdy nepochopíš, o čem to je“. A já jim to tak vlastně žeru a věřím, že to neříkají z nějaké zlomyslnosti. Člověk se skoro cítí tak nějak méněcenný, protože ještě neporodil. Žena jakoby se stane plnohodnotnou teprve až poté, co akt porodu vykoná. Někdy to skoro vypadá, že je najednou dokonce víc než muž. Máme jednu známou v jedné vesnici na jižní Moravě, a ta vždycky říkala svému manželovi: „drž hubu, však nerodíš!“
A má recht. Tak já už taky radši držím hubu, když nerodím. Ale kdyby měl náhodou někdo chuť mě přesvědčit, že si mám nařídit budík; a kdyby mi tak ještě chtěl poradit, za jak dlouho, tak směle do toho. Mě to fakt hrozně zajímá!
Zuzana Blanářová
Jak zaručeně (ne)zhubnout
Na úvod jsem chtěla napsat, že tenhle článek nemá nic společného s tím, že jsou tři týdny po Vánocích a se slabšími jedinci, co se považují za silné tím, že si dávají závazky do nového roku. Můj jediný závazek je nedávat si závazky. Ale když jsem se nad tím zamyslela do širších rozměrů, možná to není náhoda, že tento článek vznikl tři týdny po sérii monstrózních vánočních večeří, které jsem si během sedmnáctidenní dovolené dopřála; cesty Boží jsou zkrátka nevyzpytatelné :)
Zuzana Blanářová
30 lží majora Zemana
Zadala jsem si do Googlu heslo „zeman lhal“. Vyjelo mi 3450 výsledků. Vyfiltrovala jsem si odkazy „zeman lhal“ za poslední měsíc, aby se v tom marastu dalo trochu vyznat. A tady je stručný přehled Zemanových lží za posledních 30 dní - tedy pouze těch, které jsou zdokumentovány v tisku.
Zuzana Blanářová
Válka s mloky aneb Není Vladimír Franz mlok?
Zatímco se včera Vladimír Franz účastnil živé debaty našeho prezidentského panoptika, já jsem se zúčastnila jeho premiéry ve Státní opeře – Války s mloky. Doufám, že Vladimírovi ta jeho debata stála za to, že o svoji velkou premiéru přišel. Já musím říct, že jsem si ji náramně užila a za sledování jeho debaty bych určitě neměnila.
Zuzana Blanářová
Cikán mě zas převezl! (z jednoho břehu řeky na druhý)
... je to zkrátka skvělý převozník.
Zuzana Blanářová
Den otců: Děti umí udělat každý
...je to tak – udělat dítě umí každý chlap. Tedy každý, který k tomu má fyzické vybavení a pokud neexistují žádné biologické překážky. Dokáží to všichni chlapi bez rozdílu, a nedá jim to ani tolik práce. Zasadit semínko do lůna ženy je myslím pro většinu z nich jednodušší než zasadit třeba strom. Samozřejmě za předpokladu, že je tedy k mání dostatečně poddajná a plodná žena, což ale taky není takový problém.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Přes Česko jdou bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Soud rozhodne o kastracích pro změnu pohlaví, Piráti s tím v koalici neuspěli
Ústavní soud oznámí, zda operace zůstane podmínkou pro úřední změnu pohlaví. Česko je jedna z...
Místo Česka Rwanda? Nejasný osud ilegálních migrantů do Evropské unie
Migračním paktem jsme udělali důležitý krok k řešení ilegální migrace, ale je potřeba pokračovat....
„Žiju jen z humanitární pomoci.“ Válka vehnala do bídy miliony Ukrajinců
Premium Kdo se měl před válkou špatně, ten se po dvou letech jejího trvání má ještě hůř. Důsledkem...
Pravda o Vrběticích. Ruští agenti nebyli jen dva a proč mrtví Češi neměli šanci
Premium Co předcházelo a co následovalo po výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014? Kolik...
Jak předejít syndromu náhlého úmrtí kojence?
Syndrom náhlého úmrtí kojence (SIDS – sudden infant death syndrome) je doslova noční můrou všech rodičů. V současné době lze tomuto zbytečnému...
- Počet článků 69
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4056x