Ještě nikdy

jsem nečetl blog či něco podobného ve kterém by se mladá žena rozplývala nadšením jak je to krásné mít děti, být vdaná atd... atd.. Strašně by mě zajímalo co vede mladou a docela hezkou dívku že sedne a napíše blog "v opačném gardu". Když jsou tyhle ženy tak šťastné a spokojené (a já jim to ze srdce přeji), proč cítí potřebu se takhle jakoby obhajovat... Možná něco nechápu a rád se nechám (i velmi kriticky) poučit.

Re: Ještě nikdy

Jste málo pozorný. Je jich tu dost...

A že ses ve čtvrtek nesvěřila?

A já bych ti to (možná) vysvětlil. Ne, vážně, moc pěkná úvaha mající značný obecný rozměr, ačkoli jsi ho naroubovala na svůj soukromý postoj a o to větší máš můj obdiv, že jsi měla odvahu to tak sepsat.

Ještě jeden moment mě napadnul při čtení tvých řádků, čistě z vlastní zkušenosti: Ono "dělat dítě" se prakticky jakoby skoro nikdy tzv. "nehodí" - počkáme po dovolené, po vánocích, po té, co se chytím v té nové práci, po zahraniční stáži/pobytu/práci... (milion jiných důvodů). Z tohoto pohledu mě fascinuje, že i přesto se dětí v naší kultuře rodí relativně tolik. A co já vůbec vykládám se svýma 4... :-) Měj se, Zuzko Bluzko, tohle je zkrátka téma na pokec a ne sem.

Re: A že ses ve čtvrtek nesvěřila?

RiLi, tak příště, jo? :) A dík za přispění.

Souhlas

Moc hezky napsano... Jen doplnim, ze k tomu anglickemu prislovi existuje cesky ekvivalent, byt z muzikantskeho prostredi. Zni "Nedupej do housli, dokud hrajou!"

Re: Souhlas

Super! Já jsem nad tím přemýšlela, jestli máme český ekvivalent, ale tohle mě nenapadlo (resp. jsem to nikdy neslyšela).

Taky berte v úvahu

že chlapi to maj jinak než ženský. Chlapům ty hodiny netikaj vůbec, takže maj tendenci to odsouvat ještě víc. Ten váš, i když je jinak ideální jak chce, vám může hezky vykládat že děti ne, protože on ví že je může mít klidně až v 50. Ale s jinou, a vám pak zbydou voči pro pláč.

Re: Taky berte v úvahu

Neřekla bych, že chlapům netikají vůbec, tomu mému tedy určitě tikají a jeho pár svobodným kamarádům také.

:-)

Mám podobné dilema jako Vy, takže Vás plně chápu. A jsem ráda, že na to nejsem sama.

Pokud

Pokud jste článek napsala v bláhové naději, že rozhodnutí zda mít dítě nebo za vás udělá někdo jiný, tak věřte, že to je vždy pouze apouze VAŠE rozhodnutí (vzhledem k biologii ani k takovému rozhodnutí nemusíte mít manžela). Já děti mám a jsem za to vděčná, ale také je kolem mě dost lidí, kteří by je raději mít neměli. Pokud se nechcete vzdát svého pohodlí, kterým jste teď nadšena a pokud vám jsou cizí děti proti srsti, zvažte, jestli to svým dětem chcete udělat - pořídit si je? Děti mají být v lásce a milovány, a to po celou dobu svého života, vaše představa, že se s rodiči pomazlí jen jako malé, je opravdu scestná. Fuj, je mi líto dětí, kteří se rodí takovým rodičům a blahopřeji přírodě, pokud se jí podaří při porodu takové mámě v hlavě rozbřesknout....

baba z Moravy ma fakt

recht!

priroda

nekteri jedinci zrejme nejsou prirodou predurceni k rozmnozeni se a predani genu. ze biologicke hodiny neslysite, tim vam priroda rika, ze zrejme patrite mezi ne.

Re: priroda

Myslíte, že některé sociálně slabší skupiny, které o antikoncepci v životě neslyšely a plodí děti jako o závod, jsou přírodou předurčeny?

Ani

Ani jsem to nečetl celé. Zase jedna paní nebo slečna, co zdůvodňuje (nevím proč) sobě i ostatním, proč nechce nebo dosud nemá děti. Občas se tu objevují podobné články...

Re: Ani

Hlavně že vám stálo za to okomentovat něco, co jste nečetl. To je paráda.

Tikot

Nejen, že mi netikaly, ale navíc jsem se dětí vždycky stranila - nevěděla jsem, co s nimi, nijak mě nezajímaly, spíš mě děsily. Nicméně jsem pořád měla představu, že svoje vlastní bych "jednou" chtěla. Uklidňovalo mě vědomí, že moje maminka kdysi tvrdila, že jí cizí děti taky nijak neoslovovaly a svoje si zamilovala hned ;)

No a pak mi bylo 32 a pořád nic. Tikot nikde. Nakonec jsme si s mužem (oba) řekli, že jestli budeme čekat, až si budeme připadat připravení, dost dospělí, atd., bude mi 50. Tak jsem se rohodli prostě to "zkusit" - a zadařilo se prakticky okamžitě. Byl to šok :))) No a teď mám rok a půl starého chlapečka, čekám druhé dítě (v iluzi, že se vzájemně víc zabaví :)) a neměnila bych. Je tu starost, odříkání, únava, ale ta radost je fakt nesdělitelná. Nečekala bych an tikot. Pokud si (oba) myslíte, že děti v podstatě chcete, šla bych do toho. Přpravenější asi nebudete.

Re: Tikot

Ano.