Tak jsme si zagolfovali a teď zase zpátky do rachoty

Teda musím říct, že to ti kluci odborářští neměli vůbec špatně vymyšlené. Potřebovali prostě volno na čtvrtek, protože museli na golf, ale aby to nebylo tak nápadné, a aby to mělo větší grády, domluvili se, že naplánujou stávku jako na pondělí, a pak to prostě posunou na čtvrtek. Aspoň to nebude nikomu podezřelé. Dvě stovky odborářů s největším handicapem (mluvím o golfovém handicapu, nikoliv o jejich IQ) půjdou povinně rozházet po Praze pár balíků slámy a zbytek si může vybrat, jestli chce na golf nebo zůstat doma s dětma, které budou mít nucené prázdniny, protože se nebudou mít jak dostat do školy.

Nejsem si úplně jistá, jestli hoši dokázali domyslet všechny důsledky, které to mohlo mít, kdyby lidi neměli zdravý rozum, a kdyby se jim obrovský dopravní kolaps skutečně podařil způsobit. Nevím, jak by pak třeba nesli to, že se záchranky nedostaly včas k pacientům, nebo že se někde pár lidí umačkalo v davu. Asi by jim to ale bylo jedno, stejně tak, jako je jim jedno, že kvůli jejich infantilní rozmařilosti přišlo spousta firem o zisk, nebo je to minimálně něco stálo. Nejvíc mě pobavil ministr dopravy Roman Šmerda, který se (zřejmě ve snaze předejít panice) nechal slyšet, že "Železnice bude fungovat se vším všudy, kromě toho, že nebudou jezdit vlaky," Tohle by si vážně zasloužilo nominaci na výrok roku.

Odboráři si zřejmě mysleli, že když si budou hrát na obětní beránky a začnou stávku razit s heslem „stávkujeme i za vás“, že jim na to někdo skočí a přidá se k nim. Jediní obětní beránci jsme tady přitom byli my. No ne že by tady nebylo na co nadávat a dost důvodů vyrazit hromadně do ulic, ale takhle se to prostě nedělá, tohle je totiž prachsprosté vydírání. Kdyby se rozhodli trucovat na dvě hodiny, tak to každý pochopí, ale znemožnit všem, kteří nehrajou jejich hru, cestu do práce nebo na důležité schůzky, a to hned na 24 hodin, to je prostě trochu silné kafe. Vyhrožovat tím, jak si lehnu na magistrálu a zastavím provoz, na tom prostě není vůbec nic zábavného. To je skoro jako tak, jako bych si stoupla na Nuselský most a začala řvát, že jestli Nečas nezařídí, abychom zítra vystoupili z EU, tak skočím.

No ale zapomeňme na zamindrákované chudáky a pojďme se radši pobavit o tom, v čem celá tahle akce byla pozitivní. Osobně jsem včera zažívala úžasné pocity, když jsem ráno vyrazila do slunečného stávkového dne, a k mému obrovskému překvapení byl na ulicích provoz hustý asi jako na Štědrý den okolo šesté večer. Žádné kolony, žádný smrad – manažeři v kravatách na kolech a na kolečkových bruslích, prostě nádhera. Dokonce jsem zahlídla v dálce tramvaj, myslela jsem chvilku, že to byla fata morgana, ale nebyla.

Přeběhla jsem přes park, nikde žádný úchylák, a najednou skutečně vidím přijíždět tramvaj, která mimochodem jede přesně tam, kam potřebuju. Vůz byl poloprázdný, cestující se potutelně usmívali a chlubili se na Facebooku tím, že jedou tramvají. Člověka skoro zamrzelo, že to tak není pořád, a že takové idylické ráno nezažívá častěji. Byla jsem v tak dobré náladě, že jsem přemýšlela, že než vystoupím, zaskočím za stávkokazem a hodím mu dvacku, nebo mu aspoň osobně poděkuju, že není debil. Později jsem se dočetla, že na I.P. Pavlova rozdávali zaměstnanci KFC řidičům tramvají kafe zdarma. To mě moc potěšilo.

Zažila jsem včera mimořádný pocit soudržnosti a radosti z toho, jak jsme to krásně s nadhledem a elegancí zvládli, a že tady zkrátka žijou dobří lidé. Teda ve většině.

Myslím, že infantilním odborářům jsme se všichni s grácií vysmáli, protože každý normální člověk vidí, že jediné, čeho tím vším dosáhli, bylo ztrapnit se. Přesto se jak malé děcka se bijou v hruď, že jsou vítězové. A aby nám dokázali, jak to bylo celé smysluplné, začali plánovat odvetu v podobě ještě tvrdší stávky, a to v době, kdy ta včerejší ještě ani neskončila. Chcete-li znát přesný termín, zjistěte si, kdy se koná další odborářské mecheche.

A mně se doteď nevím proč vybavuje Jiří Kodet, jak křičí na balkóně z plných plic: "Odboráři všech zemí, vyližte si prdel!"