U O2 si s ochranou osobních údajů hlavu nelámou

Člověk si tak bedlivě střeží soukromí na sociálních sítích a ani jej nenapadne zkontrolovat si, co se o něm píše ve Zlatých stránkách. Třeba jako já - domnívala jsem se, že k tomu nemám důvod, šak sem to tam zaškrtávala, že si to nepřeju, když jsem jim tu smlouvu podepisovala, že. Jednoho dne ovšem nastala situace, kdy se mě jisté individuum (to nemyslím nijak hanlivě, ale volím raději střední rod, abych nemusela naznačovat pohlaví ani žádný jiný orgán) snažilo z nějakého důvodu vystopovat a kontaktovalo mě na pevnou linku domů. K nám domů?! Do našeho hnízdečka lásky?! Jak jsem záhy zjistila, moc práce mě najít mu nedalo. Číslo až k nám do postele bylo totiž uvedeno nejen ve Zlatých stránkách online, ale taky v databázi telefonního operátora www.1188.cz alias „Vše, co potřebujete vědět“. A taky že jo, kromě telefonního čísla je tam pro případ, že by vás třeba někdo chtěl počkat s baseballovou pálkou před vchodem vašeho domu, byla uvedena i adresa, aby věděl, kam má jít.

I-net

V domnění, že su asi uplně blbá, jsem vyhrábla smlouvu, abych se přesvědčila, co jsem to tam zaškrtla. A zjistila jsem, že blbá nejsu, a že tam skutečně mám uvedeno, že si nepřeju údaje o sobě nikde zveřejňovat. Volám tedy do Zlatých stránek Mediatelu a ptám se, jak je možné, že mě uvádí v tel. seznamu, a kdo jim dal k tomu svolení. Odpověď mě nepřekvapuje – databázi jim dodává Telefónica. Slíbili ale, že údaj o mně okamžitě smažou, a taky že jo – za pár minut tam nebyl. Díky, Mediatele!

Těžší pořízená byla ale samozřejmě přímo s Telefónicou, všichni víme, že to bude běh na dlouhou trať. Když jsem dorazila na jejich pobočku, bylo mi hned jasné, že ten jejich „IT crowd“ mi do cíle rychleji nepomůže. Ukázala jsem jim smlouvu, porovnali to s tím, co mají v systému a všechno bylo jasné – v seznamech uvedená nejsem! Podařilo se mi je přesvědčit, že opak je pravdou, načež se mi dostalo odpovědi, že „to je prý divné“. Snažila jsem se je přemluvit, ať s tím hned na místě něco uděláme, ať tam podáme požadavek na patřičná místa, že si přeji být okamžitě smazána, že mi to komplikuje život. Samozřejmě marně – odkázali mě na jejich přiblbou online „péči“ o zákazníky. Nechtěla jsem to vzdát a zkusila ještě zaargumentovat tím, že porušují zákon, a že to nechci řešit online, protože to potrvá moc dlouho. Bohužel pro mě ale nemohli nic víc udělat – asi měli moc práce s prodejem telefonů a výměnou simkaret. Je ale fakt, že tam rozdávali zákazníkům vodu, asi aby nedostali infarkt. To je každopádně chválihodný marketingový tah! :)

S nepořízenou jsem tedy odešla domů a jako spořádaný zákazník jsem vyplnila online formulář se svým požadavkem na odstranění jejich chyby. Psalo se 26. září. Odpověď se slibem, že na můj požadavek se „budou snažit zareagovat co nejdříve“, přišla okamžitě. Aby ne, psal to taky automat. Za pět dní (!), zrovna, když jsem si říkala, že už jim to trvá nějak dlouho, mi přišla „horká zpráva“, která mi oznámila, že "můj podnět byl předán k vyřízení". No jako nevím, v jaké době O2 žije, ale já kdybych u nás ve firmě napsala zákazníkovi po pěti dnech, že se tím teprve začnu zabývat, tak dostanu asi okamžitě padáka. Mezi lidmi, s kterými komunikuju pracovně já, platí takové nepsané pravidlo, že zareagovat na požadavek by se mělo do 48 hod.

Svým ignorantským přístupem mě Telefónica pomalu (ale jistě) podvědomě přiváděla do celkem slušného varu, zejména pokaždé, když jsem si poránu zkontrolovala, že si moji adresu může pořád zjistit kdejaký úchylák. Nedalo mi to a odepsala jsem jim, že se mi jejich přístup nelíbí, protože jsem je žádala o okamžité sjednání nápravy, a že se zveřejněním důrazně nesouhlasím. Odpovědi jsem se dočkala za další tři dny, a zase jako kolovrátek:

Váš požadavek je v současné době zpracováván specializovaných oddělením naší společnosti.
Vyčkejte, prosím, dořešení. O výsledku budete informována.
Děkujeme za pochopení.
A protože nejsu žádná hysterka, poslušně jsem čekala, s čím ono specializované oddělení přijde. Za další týden (11. října) si asi v O2 řekli, že už budu určitě zase nervózní a pro jistotu aktualizovali stav vyřízení mého požadavku:

Vazeny zakazniku, Vas podnet c. <<1-1234567890> stále resime. Vyrozumeni  obdrzite v nejkratsi mozne lhute. Dekujeme za pochopeni. Vase O2

Nevím, jak vám, ale mně už to začalo připadat jako výsměch. Po dvou týdnech nejsou schopní smazat údaj jednoho zoufalého zákazníka, který tak prosí. Hlavně, aby se nepodělal.

No ale nakonec se v O2 přecejenom přemohli a poslali mi rovnou dopis! Matka Telefónica si asi řekla, že jim za ty prachy stojím a práskla se přes kapsu. Z dopisu bylo ale hned patrné, že s nějakými zdvořilostními frázemi se v O2 nezdržují (to by to celé taky mohlo trvat měsíce dva) – prostě mi suše oznámili, že „Služba Zveřejnění v telefonním seznamu byla aktualizována dle mých požadavků“. No tak hurá – po měsíci to zvládli a můj záznam zmizel z veřejně dostupných seznamů. Skvělá práce! Asi to půjdu zapít.

Nicméně přesto mi to nedá a pořád mám potřebu O2 nějak sdělit, že příště, pokud někdo stojí o zákazníka, by mohl přihodit aspoň „sorry“ a propisku.